Prohibice. Člověk by řekl, že něco takového je slovem zapomenuto a činem neskutečno. Bohužel lidé jsou tvorové toužící po penězích a jsou schopni jít přes mrtvoly. Ostuda jak hrom, 23 mrtvých, újmy na ziscích kvalitních českých prodejců a vyšetřování, které nebere konce. Jedním slovem šok. Černá kronika se každodenně plní novými a novými případy a vy si na druhém konci světa říkáte, že vaše drahá rodná hrouda má velké trable...Že je to vážné, že jsou možná v ohrožení vaši známí, vaše rodina. Jak moc vážné to je a jakým způsobem vám celou situaci zprostředkují média?
Mnoho lidí neaustralanů si myslí, že pokud vlezete v Austrálii do moře, jste okamžitě vystopováni a sežráni žralokem. Mnoho lidí si také myslí, že red back spider je smrtelně jedovatý a šance, že na něj šlápnete, je téměř stoprocentní. Mnozí lidé si totiž myslí, že Austrálie je jedna velká divočina a typický Australan vypadá jak ten z filmu Krokodýl Dundee. A já se tomu upřímně nedivím. Když zalistuju na českém zpravodajském serveru, tak zpráv o Austrálii je zaprvé pomálu a za druhé nic moc zajímavého se z nich nedozvíme. Je sice pravda, že novinek o žralocích moc nepřibývá, protože šance, že vás sežere žralok je malá, ale co jiného byste si taky přečetli? Zajímá snad někoho, že letecká společnost Qantas jde k Emirates nebo že australská poslankyně chce imigranty naučit pužívat deodorant? Mě tedy ne. Daleko víc mě osloví článek, že v Austrálii po srážce kamionů pršely ovce, že korálový útes bude největší podmořskou rezervací, že domorodci budou uznáni jako první obyvatelé. Ale to je jistě otázkou priorit a zájmu. Pokud jste tedy stejného čtenářského "vyznání" jako já, co vám zprávy o Austrálii napovídají?
A teď se vraťme na samý začátek. Jak česká prohibice zasáhla Austrálii? Nijak. Nikdo nic netuší, nikdo o tom neví. Proč taky. Přímo se nás to netýká, proč bychom si s tím měli lámat hlavu. Jak to ale vnímají místní krajané? "Hustý, co? To je fakt vážný. Už vyhlásili i prohibici! Mamka říkala,... Táta povídal,.." Jaký guláš z toho asi může vzniknout? Před prohibicí byste si na vlakáči s nějakým místním sranda pánem dali štamprdličku na zdraví, abyste mu udělali radost a sebe příjemně naladili na celodenní výlet. A co dnes? Dáte si? Věříte, že je vše řádně zkontrolováno a ověřeno?
