DOČKEJ ČASU JAKO HUSA KLASU

Ať už je Austrálie sebevíc krásná, jedno se jí musí upřít. Je příliš uzavřená do sebe a jen sebe také v jistých ohledech vidí. To, nad čím se momentálně zamýšlím, je strategie, jak obelhat místní a dostat se konečně k práci, která by odpovídala mému vzdělání a praxi. Vzhledem k tomu, že to bude brzy již druhý rok, co se probíjím městem Sydney, uvažuji jak moc jsou Australané rasisti a v čem tkví jejich ochrana zaměstnání vůči cizinci.

Když jsem rozesílala životopisy s nadějí, že mi pečení holubi budou lítat sami do pusy po prvních pár týdnech, musím uznat, že jsem byla hodně naivní. Dnes už vím, že bez lží a přetvářek to nepůjde. Je sice krásné, že si člověk s pomocí googlu vytvoří excelentní životopis, nicméně jeho šance stále nepřicházejí. A tak zkouší...Co se jim tak asi na mém životopisu nezdá? Hmm... Určitě typ víz. Vymažme ho tedy a počkejme, co se stane. Nestalo se nic. Ani za týden, ani za dva týdny. Zkusme tedy z asistenta udělat recepční a univerzálního poskoka pro všechno, aby se šance ve škále nabídek prací zvýšily a mohli jsme si vybírat. ... No, ani to nepomohlo. Tak v čem ten háček vlastně vězí? ZMĚNÍM SI JMÉNO!!! Nevím sice, jaký je australský postoj ke jménům s příponou OVÁ, ale vzhledem k nulovým rekacím patrně záporný. Jinak už si to vysvětlit neumím. A tak se z mého životopisu stává soubor těch nejbrilantnějších dovedností, schopností a zkušeností na pozici administrativně recepční podpory, která z prdu udělá kuličku, náležitě ji orazí a pošle třeba i na Madagaskar a která rozhodně není OVÁ.

Po posledním pohovoru, na kterém jsem splňovala i tu nejtitěrnější podmínku a byla jsem údajně nejlepším kandidátem, jsem nabyla názoru, že pokud nemáš praxi z Austrálie, jako by jsi nebyl. I kdybys pracoval deset let v Americe, dvacet let v Evropě, Austrálie je ve většině případů zemí pro sebe samou. Na druhou stranu ale musím uznat, že místní lidé jsou od zbytku světa tak různí, že by jim zpruzelý prodavač odloudil zákazníky a otrávená recepční, na které jsem zvyklá z Čech (až na výjimky), odehnala i psa. A jejich společná politika NEBRAT někoho bez praxe v Austrálii je až neuvěřitelně nepropustná.

A proto nezbývá než čekat na ten klas, který ač přes klamný životopis, jednou dorazí a i Čech dokáže místním, že se poučil, nabil si a prošel,... protože česká povaha nezná mezí.